Exekuce

Exekuce, co se vám může stát v souvislosti s exekucí

„…o exekuci jsem nevěděl…“

Exekuce není v žádném z případů nařízena „samovolně“ oprávněným a soudním exekutorem. Vždy ji nařizuje místně příslušný exekuční soud a to na základě návrhu oprávněného, který musí disponovat pravomocným a vykonatelným rozhodnutím nalézacího soudu, tj. soudu, který mu přiznává vůči dlužníkovi pohledávku. Z výše uvedeného je tedy patrno, že o dluhu se rozhoduje v průběhu nalézacího řízení u soudu, během kterého má povinný (žalovaný dlužník) možnost vyjádřit se k žalobě – dluhu. Proto nebuďte pasivní. Sice víte, že jste povinen dluh zaplatit, ale nemáte-li finanční prostředky na zaplacení celého dluhu, dostavte se k soudu, který by Vám měl po vylíčení Vaší situace vyjít vstříc a uložit Vám povinnost hradit dluh ve splátkách. Později Vám exekutor vyhovět nemusí, činí tak z dobré vůle.

„…nebylo mi doručeno usnesení o nařízení exekuce…“

Usnesení o nařízení exekuce doručuje ze zákona soudní exekutor, a to nejpozději s prvním exekučním příkazem (nikoli tedy dopředu).

„…odvolání proti exekuci…“

Opravný prostředek proti povinnost zaplatit dluh můžete uplatnit:
již v nalézacím řízení u soudu
Obvykle je proti povinnému (dlužníkovi) vydán v naléžacím řízení pouze PLATEBNÍ ROZKAZ, u něhoj platí, že pokud dlužník do 15ti dnů nepodá odpor, nabude právní moci a stává se exekučním titulem. Proto, jestliže Vám domů příjde PLATEBNÍ ROZKAZ neváhejte proti němu podat odpor – bude zahájeno soudní řízení, ke kterému se dostavte a vyličte u soudu svou situaci. Pak získáte např. povinnost hradit dluh ve splátkách, kterou Vám nikdo poté neupře.
Pokud není vydán platební rozkaz, ale vede se soudní řízení a jste předvolán, dostavte se a sdělte soudu vše dle výše uvedeného.
v exekučním řízení
od 1.1.2013 bylo z exekučního řádu vyjmuta část procesu, kdy soud pověřil exekutora USNESENÍM, které muselo po uplynutí odvolací lhůty nabýt právní moci. Nyní soud takě pověřuje exekutora vedením exekuce, ovšem pověřením, které není rozhodnutím, tudíž se nelze odvolat. Možnost obrany proti exekuci se sjednotila pod institut zastavení exekučního řízení podle § 55 exekučního řádu. O vašem návrhu musí exekutor vždy rozhodnout. Pokud je rozhodnutí negativní, lze se proti němu odvolat k exekučnímu soudu.
„…příliš vysoké náklady exekuce…“

Náklady exekuce hradí povinný a jsou složeny z odměny exekutora (paušálně – např. u exekuce na zaplacení peněžité částky min 3.000,- Kč nebo 15 % z vymáhané částky), náhrady paušálně určených či vynaložených hotových výdajů (min. 3.500,- Kč), náhrady za ztrátu času při provádění exekuce a náhrady za doručení písemností.
Minimálním nákladem exekuce je tedy částka 6.500,- Kč + 21% DPH, tj. 7.865,- Kč.

„…exekutor zabavil věci, které nepatří povinnému…“

Exekutor má právo postihnout věci, u kterých se lze domnívat, že jsou ve vlastnictví povinného. V případě, že postihne věc, jež je ve vlastnictví jiné osoby musí její vlastník podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh se podává do 15 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc sepsal.

„…exekutor vydal exekuční příkaz prodejem nemovitosti…“

Samotný příkaz prodejem nemovitosti ještě neznamená její prodej. Jedná se především o nástroj, kterým exekutor donutí povinného svůj dluh řešit. V případě, že je návratnost dluhu v nedohlednu rozhodne exekutor o prodeji nemovitosti, určí znalce k ocenění nemovitosti a teprve potom vydá dražební vyhlášku, kterou stanoví termín dražby.

„…vstoupím do insolvence a exekuce mne mine…“

Podáním přihlášky do insolvenčního řízení a případným povolením oddlužení se exekuční řízení a účinky exekučních příkazů přerušují. V případě úspěšného oddlužení po pěti letech, je exekuce ukončena, ale v případě konkursu nebo zamítnutí povolení oddlužení, je v exekučním řízení dále pokračováno.

A DALŠÍ DOTAZY …

V rámci exekuce je můj příjem postižen srážkami ze mzdy, může exekutor kromě toho zabavit i mé finanční prostředky na účtu (zabavit mé movité věci)?
Je na uvážení exekutora, který ze způsobů provedení exekuce zvolí. Je-li to dle jeho názoru účelné, může být vedle sebe využito i více způsobů, vedle srážek ze mzdy tedy může dojít i k zablokování Vašeho účtu či návštěvě Vašeho bytu za účelem sepsání a zabavení Vašich movitých věcí atd. Exekutor tedy může řešit exekuci jedním či všemi způsoby.

Může exekutor zabavit finanční prostředky povinného, které jsou posílány na účet třetí osoby (příbuzných, známých atd.)?
Ne, exekucí může být postižen pouze účet povinného, tedy dlužníka.

Jsem povinen umožnit exekutorovi vstup do bytu?
Ano, exekutor je oprávněn vstoupit do jakéhokoli bytu, má-li za to, že se tam nachází věci dlunžíka.

Jsem povinen umožnit exekutorovi vstup do bytu, je-li exekuce vedena proti mé přítelkyni/příteli, která/ý není na mé adrese hlášen/a?
Umožnit exekutorovi vstup do bytu je povinen každý, lze-li mít důvodně za to, že se v těchto prostorách nachází movité věci dlužníka. Naopak trvalý pobyt ani kontaktní adresa nejsou v tomto případě rozhodující a samy o sobě ke vstupu do bytu exekutora neopravňují.
Může mi exekutor zabavit lednici, pračku, nábytek, šperky, hodinky, psa?
Zabaveny nemohou být věci, které dlužník nezbytně potřebuje k uspokojování svých hmotných potřeb, popř. své rodiny. Jedná se o běžné oděvní součásti, nutné vybavení domácnosti, snubní prsten (díky své symbolice), zdravotnické potřeby a hotovost do výše dvojnásobku životního minima. Lednička, pračka, ostatní šperky zabaveny zpravidla být mohou.

Je proti mě nařízena exekuce, ale já nemám dostatek finančních prostředků. Mám právo na sjednání splátkového kalendáře?
Splátkový kalendář je vstřícným krokem exekutora, na jeho sjednání tedy bohužel nárok nevzniká. Svůj požadavek na splátkový kalendář uplatněnte již v nalézacím řízení u soudu – jestliže soud rozhodne ve výroku, že jste povinen hradit dluh ve splátkách, tuto povinnost Vám nikdo nemůže upřít, tj. nikdo Vám nemůže nutit zaplatit celý dluh najednou (pokud ovšem neporušíte splátkový kalendář, neboť je obvykle uloženo splácení pod ztrátou výkody splátek při jeho porušení).

Může mi exekutor zabavit odstupné, i když stále nemám nové zaměstnání a žádné jiné finanční prostředky?
Ano, odstupné je vedle nemocenského, mateřské, stipendií či důchodů příjmem, který podléhá při exekuci srážkám, a to ve stejném rozsahu, jako mzda.

Je proti mě v ČR vedena exekuce, ale já se dlouhodobě zdržuji mimo republiku a v ČR nic nevlastním. Mohou se mě důsledky nařízené exekuce nějak dotknout?
Výkon rozhodnutí vydaného v ČR je možný i v ostatních státech EU, a to buď na základě prohlášení vykonatelnosti nebo na základě tzv. evropského exekučního titulu. Ačkoli je tento postup zpravidla spojen s dalšími formálními kroky ze strany věřitele, svým pobytem v zahraničí se dlužník exekuci nevyhne, pokud si jej věřitel přeje v zahraničí (EU) nařídit.

Kam se mám obrátit, abych zjistil, zda je proti mě vedena exekuce?
Údaje o řízeních, která jsou proti Vám vedena, by Vám měl poskytnout Váš příslušný soud, tedy zpravidla nejbližší okresní soud. U soudu se jděte na informace zeptat s občanským průkazem, zda je proti Vám vedeno nějaké řízení.

Jak probíhá exekuční řízení

1) Je zahájeno dnem, kdy návrh na nařízení exekuce došel exekutorovi – návrh podává oprávněný na základě vykonatelného exekučního titulu.

2) Exekutor požádá exekuční soud o pověření provedením exekuce – soud vydá usnesení o nařízení exekuce a pověření soudního exekutora.

3) Usnesení o nařízení exekuce soud doručuje exekutorovi.

4) Exekutor začíná vykonávat exekuční činnost postihováním majetku povinného – vydává exekuční příkazy. Majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný.

5) Exekuci lze v jednom řízení provést více způsoby tehdy, nepostačuje-li jeden ze způsobů provedení exekuce k uspokojení oprávněného.

6) Exekuční řízení je skončeno:
a) vymožením
b) na návrh oprávněného
c) z důvodu nemajetnosti

Nejběžnější pojmy, které můžete v rámci exekuce slyšet

Soudní exekutor – definici, kdo je to exekutor a kdo jím může být jmenován – viz níže.
Oprávněný – věřitel, jemuž je vykonatelným rozhodnutím nalézacího soudu přiznáno právo.
Povinný – dlužník, kterému byla rozhodnutím soudu uložena povinnost, jež nesplnil dobrovolně.
Exekuční titul – je vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek.
Exekuční příkaz – nástroj soudního exekutora, kterým postihuje majetek povinného.

Časté dotazy týkající se exekuce movitých, nemovitých věcí, výplat a peněz na účtech

Může sloužit notářsky sepsaný soupis majetku jako prevence zabavení věcí nedlužníka za situace, kdy např. žije dlužník s nedlužníkem?
Notářsky sepsaný soupis majetku může, ale nemusí být tolerován. Notář většinou nevyžaduje podklady osvědčující nabytí vlastnického práva, stejně tak notář nemusí požadovat fyzickou návštěvu v domácnosti, ale mohou mu postačit předložené doklady. V tomto ohledu neexistují jednotné směrnice pro postup notáře a záleží na konkrétní dohodě mezi Vámi na notářem, který je do Vaší spádové oblasti přidělen. Z výše uvedeného lze vycítit, že exekutor může brát notářský zápis jen jako kus papíru. Proto lze doporučit prokazovat vlastnictví věcí smlouvami, doklady o koupi, případně i prostřednictvím svědků.

Je možné, aby exekutor uvalil exekuci na spořící účet našeho dítěte, kde jsem uvedená jako zákonný zástupce dítěte.

Exekuce na spořící účet by uvalena být neměla a pokud se tak stane, tak podejte vylučovací žalobu, protože na exekuovanou věc jsou vázána práva 3. osob a když se nevede exekuční řízení proti vlastníkovi, tak nemůže být účet exekučně postižen (a to ani přes Vás jako zákonného zástupce).
Je možné, aby manželovi zabavili vozidlo k podnikání napsané na IČO? Jeho předmět podnikání je “Provádění staveb, jejich změn a odstraňování”.
Podle § 322 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb. Občanského soudního řádu jsou věci, které slouží k provozování podnikatelské činnosti z výkonu rozhodnutí vyloučeny (nejedná-li se o vymožení pohledávky na těchto věcech váznoucích), takže automobil bude vyloučen z exekuce. A pokud by ho exekutor zabavil, je třeba do soupisu věcí exekučně zabavených poznamenat tuto skutečnost a následně podat na soud vylučovací žalobu.

Bylo mi doručeno usnesení o nařízení exekuce, avšak domnívám se, že exekuce je neoprávněná, nikdy mi nebyl doručen exekuční titul.

Podejte odvolání proti usnesení o nařízení exekuce, ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení, k odvolacímu soudu, prostřednictvím exekučního soudu; doporučujeme však také nahlédnout do spisu v řízení, ve kterém byl vydán exekuční titul a zjistit, zda vám tento nebyl doručen fikcí doručení;

Podal jsem odvolání proti usnesení o nařízení exekuce, o kterém dosud nebylo rozhodnuto, avšak exekutor i přesto postihuje můj majetek a vydává další exekuční příkaz(y).

Odvolání proti usnesení o nařízení exekuce nemá odkladný účinek, exekutor tedy může zjišťovat a postihovat majetek povinného; k realizaci exekučního příkazu (tj. prodej sepsaných věcí, provedení dražby nemovitosti, atd.) však může přistoupit až po právní moci usnesení o nařízení exekuce, tedy až poté, co bude o odvolání rozhodnuto.

Pohledávku, pro kterou je vedena exekuce, jsem již (zčásti) uhradil, a to ještě před zahájením exekučního řízení, tj. před podáním návrhu na nařízení exekuce, což jsem schopen doložit

Pokud jste celou pohledávku uhradil oprávněnému ještě před zahájením exekučního řízení, podejte k exekutorovi návrh na zastavení exekuce a současně návrh na odklad exekuce; pokud namítáte, že pohledávka byla uhrazena částečně, podejte u exekutora návrh na částečné zastavení exekuce (předtím si však ověřte, zda tato částečná úhrada již není zohledněna v samotném návrhu oprávněného na nařízení exekuce).
K návrhu na (částečné) zastavení exekuce je potřeba doložit důkazy prokazující (částečnou) úhradu pohledávky.

Dostal jsem se do přechodné tíživé životní situace, ve které nejsem schopen hradit pohledávku vymáhanou exekutorem

Povinný může u exekutora podat návrh na odklad exekuce, a to za těchto stanovených podmínek: povinný se bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlené provedení exekuce mohlo mít pro něj či jeho rodinu zvláště nepříznivé důsledky a oprávněný by nebyl odkladem exekuce vážně poškozen; návrh na odklad musí být řádně odůvodněn a musí být přiloženy důkazy prokazující tvrzení obsažená v návrhu.

Podal jsem návrh na zastavení exekuce – může exekutor dál provádět exekuci, dokud nebude rozhodnuto o mém návrhu?

Není-li exekuce odložena, může; pokud však povinný u exekutora složí jistotu ve výši vymáhané částky a současně navrhne u exekutora odklad exekuce, pak exekutor odloží provedení exekuce do doby rozhodnutí o návrhu povinného na zastavení exekuce a současně rozhodne, že povinný není vázán zákazy nakládání se svým majetkem, tj. může se svým majetkem disponovat.

Jsem oprávněným v exekučním řízení a exekutor v exekučním řízení ničeho nečiní – mohu se bránit proti průtahům?

Předně využijte svého práva nahlédnout u exekutora do exekučního spisu a zjistěte, v čem může průtah spočívat (např. je podáno odvolání); pokud zjistíte, že není dán důvod k průtahům a exekutor je nadále nečinný, je možné podat stížnost na exekutora k Exekutorské komoře ČR či požádat exekuční soud o změnu exekutora.

Zjistil jsem, že do soupisu movitých věcí povinného byla sepsána věc v mém vlastnictví, avšak já nejsem osobou povinného, s exekucí nemám nic společného.

Podejte u exekutora, který věc sepsal, návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy jste se o soupisu dověděl a doložte vaše vlastnictví k věci. Pokud však exekutor návrhu na vyloučení věci nevyhoví, můžete do 30 dnů od doručení rozhodnutí, kterým exekutor návrhu nevyhověl, podat u exekučního soudu žalobu na vyloučení věci ze soupisu movitých věcí (excindační žaloba) dle ust. § 267 Občanského soudního řádu; do doby rozhodnutí o žalobě nesmí exekutor předmětnou sepsanou věc prodat.
Mám vůči povinnému pohledávku přiznanou exekučním titulem a zjistil jsem, že na majetek povinného je již vedena exekuce – mohu se do této exekuce přihlásit?

Ano, vede-li exekutor exekuci prodejem nemovitosti povinného, prodejem movitých věcí povinného či prodejem podniku, je možné svou vykonatelnou pohledávku do tohoto exekučního řízení přihlásit, tj. podat k exekutorovi přihlášku pohledávky dle ust. § 336f o.s.ř..

Byl mi doručen exekuční příkaz prodejem nemovitosti – mého rodinného domu, který má hodnotu 1 mil. Kč, přitom vymáhaná pohledávka je pouze 30 tis. Kč – je to zákonné?

V exekučním řízení lze zajistit majetek nejvýše v rozsahu bezpečně postačujícím k uhrazení vymáhané částky. Exekutor však v úvodu exekučního řízení při zajišťování majetku nezná např. jaká bude částka na peněž. účtu v době, kdy bude provedena jeho blokace (zda bude bezpečně postačovat), stejně tak nezná stav a hodnotu nemovitosti (dle výpisu z Katastru nemovitostí tuto nezjistí), apod., proto doporučujeme povinnému, aby exekutorovi označil svůj majetek, který zjevně a nepochybně postačuje k úhradě vymáhané částky.

Exekuční příkaz prodejem nemovitosti slouží tedy předně k zajištění majetku pro případ, že by v exekučním řízení nebyl nalezen jiný, svou hodnotou přiměřenější majetek; judikatura Nejvyššího soudu ČR uvádí, že v případě, že jiným způsobem exekuce nelze pohledávku oprávněného vůbec nebo v přiměřené době uspokojit, není zvolený způsob exekuce nevhodný, i když cena předmětu, z něhož má být oprávněný uspokojen, značně přesahuje výši vymáhané pohledávky; pokud tedy povinný namítá nepoměr výše pohledávky k postižené nemovitosti, pak je na povinném, aby prokázal, že lze úspěšně postihnout jiný majetek vhodnějším způsobem.

Avšak není-li k dispozici jiný způsob exekuce, je nutno mít za vhodný i ten způsob, kdy rozdíl mezi výši vymáhané pohledávky a cenou předmětu exekuce, z nějž má být uspokojena, je zřetelný, resp. značný. Povinný navíc samozřejmě může kdykoliv uhradit pohledávku spolu s náklady exekuce a odvrátit tak prodej své nemovitosti;

Jsem oprávněným v exekučním řízení, exekutor již vymohl mou pohledávku (její část), avšak dosud mi nevyplatil peníze – co mohu udělat?

Nejprve zjistěte, zda již nabylo právní moci usnesení o nařízení exekuce a zda již soud vyznačil doložku právní moci, neboť exekutor je povinen provést výplatu peněz oprávněnému až po právní moci usnesení o nařízení exekuce, a to do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel, v případě částečného plnění však teprve převyšuje-li částka k vyplacení pro oprávněného 1.000,- Kč;

Vrátil jsem se domů a zjistil, že vykonavatel exekutora v době mé nepřítomnosti vstoupil do mého bytu, provedl soupis movitých věcí a následně vyměnil zámek od vstupních dveří. Je takový postup možný?

Ano, tento postup je správný, vykonavatel exekutora si může zjednat do bytu/místa podnikání nebo jiné místnosti povinného přístup, popř. uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít, a to i v nepřítomnosti povinného; výměna zámku je pak provedena z důvodu, aby bylo možné byt (místnost) opět uzamknout.

Nečekaně u mě doma zazvonil vykonavatel, předal mi usnesení o nařízení exekuce a exekuční příkaz a začal provádět soupis movitých věcí – jak je možné, že jsem nebyl dopředu informován?

Postup je v pořádku; v případě exekuce prodejem movitých věcí se exekuční příkaz doručuje povinnému až při samotném provádění výkonu; není-li při provádění výkonu povinný přítomen, doručí se mu exekuční příkaz následně (např. poštou).

Vlastním nemovitost, která je postižena exekučním příkazem. Chtěl bych nemovitost prodat a z kupní ceny uhradit pohledávku oprávněného – je takový prodej možný?

Povinný v zásadě nesmí v průběhu exekučního řízení nakládat se svým majetkem (prodávat, darovat, apod.); avšak za splnění následujících podmínek se povinný může aktivně postarat o zpeněžení svého majetku (tzv. „prodej z volné ruky“): exekutor, oprávněný a všichni přihlášení věřitelé udělí písemný souhlas se zpeněžením majetku (jednotlivé majetkové hodnoty), dále tento majetek není postižen další exekucí (výkonem rozhodnutí), prodej bude uskutečněn nejméně za obvyklou cenu zjištěnou na základě znaleckého posudku a kupní cena bude splatná při podpisu smlouvy k rukám exekutora.

Exekutor vydal exekuční příkaz přikázáním pohledávky z mého peněžního účtu, na účtu je tak zablokovaná celá vymáhaná částka. Proč exekutor neukončí exekuci, abych mohl začít nakládat se svým majetkem?

Částku ze zablokovaného účtu může banka zaslat na účet exekutora až po právní moci usnesení o nařízení exekuce, jakmile exekutor doručí bance vyrozumění o nabytí právní moci; pokud je však např. podáno odvolání proti usnesení o nařízení exekuce (kdy odvolací řízení může trvat několik měsíců), avšak na zablokovaném účtu povinného je opravdu celá vymáhaná částka a další zajištění majetku povinného je nadbytečné, může povinný navrhnout exekutorovi zrušení zákazu nakládání s majetkem, který v návrhu označí, pokud současně povinný doloží, že zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané částky.

(další dotazy budou průběžně přidávány)

Nejdůležitější výňatky z Exekučního řádu

Exekuční řád – 120/2001 Sb. – výňatky související s nejčastějšími dotazy v bezplatnéprávní poradně

I . Exekutor

Exekutorem může být jmenován občan České republiky, který
a) má plnou způsobilost k právním úkonům,
b získal úplné vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice,
c) je bezúhonný,
d) vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi, a
e) složil exekutorskou zkoušku.
Provedení exekuce

Exekuci provede ten exekutor, kterého v návrhu na provedení exekuce navrhne oprávněný a kterého soud svým rozhodnutím pověří provedením exekuce. Úkony exekutora se považují za úkony soudu.

Institut soudního exekutora byl zřízen, aby byla zvýšena vymahatelnost práva, zejména majetkového. Dříve funkci exekutorů zastávaly obecné soudy a jejich činnost vymezoval a dále vymezuje zákon č. 99/1963, občanský soudní řád.

II. Exekuční řízení

1) Exekuční řízení se zahajuje na návrh.

Okamžikem podání návrhu na nařízení exekuce, resp. okamžikem doručení exekutorovi, má tento nárok na odměnu a náhradu účelně vynaložených nákladů.

2) Účastníky exekučního řízení jsou oprávněný a povinný (viz výše).

3) Jsou-li exekucí postiženy věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty patřící do společného jmění manželů (SJM), je účastníkem exekučního řízení, pokud jde o tyto věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, i manžel povinného.
Jsou-li exekucí postiženy věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty patřící do společného jmění manželů, je účastníkem exekučního řízení, pokud jde o tyto věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, i manžel povinného – z pochopitelného důvodu, tj. aby nemohlo docházet k přelévání majetku z manžela na manžela apod.

Náležitosti Návrhu na nařízení exekuce

1) Exekuci lze nařídit jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí.

Exekutor tedy nemůže svévolně zabavovat majetek komukoli ze své vůle.

2) V exekučním návrhu musí být označen exekutor, který má exekuci vést, s uvedením jeho sídla. Z návrhu musí být dále patrné, kdo ho činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován.
Kromě toho musí exekuční návrh obsahovat jméno, popřípadě jména, a příjmení účastníků, místo jejich trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince a popřípadě rodné číslo nebo datum narození účastníků, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, přesné označení exekučního titulu, uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, a údaje o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost splnil, popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává.
3) K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti.

Žádná exekuce „nespadla z nebe,“ každé exekuci předchází nalézací řízení a následně návrh spolu s žádostí o pověření zkoumá další soud.

Nařízení exekuce a pověření exekutora

1) Soud usnesením nařídí exekuci a jejím provedením pověří exekutora do 15 dnů ode dne, kdy mu byla exekutore doručena žádost na pověření vedení exekuce, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro nařízení exekuce, jinak návrh zamítne. Soud nařídí exekuci, aniž by stanovil, jakým způsobem má být exekuce provedena.

2) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení pověření zašle exekutor oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuce. Povinnému zašle exekutor vyrozumění nejpozději s prvním exekučním příkazem, který mu v exekučním řízení doručuje; spolu s vyrozuměním zašle exekutor povinnému exekuční návrh, kopii exekučního titulu a výzvu. Orgánům pověřeným vedením evidence (rejstříků) právnických osob16), případně dalším orgánům či osobám se vyrozumění zašle, jen je-li to potřebné pro vedení exekuce. Je-li v katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo povinného a nejde-li o povinného uvedeného v § 44a odst. 5 nebo o povinného podle odstavce 4, rozhodl-li exekutor o tom, že se zákaz podle § 44a odst. 1 nevztahuje na nemovitost v jeho vlastnictví, vyrozumění se zašle katastrálnímu úřadu, v jehož územním obvodu má sídlo soudní exekutor, který vyrozumění o zahájení exekuce zasílá. Vyrozumnění není rozhodnutím.
3) Vyrozumění se doručí povinnému do vlastních rukou.

4) Nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný. Právní úkon se však považuje za platný, pokud se neplatnosti právního úkonu nedovolá exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky dovolání se neplatnosti nastávají od účinnosti právního úkonu, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního úkonu, jehož neplatnosti se exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel dovolává.
Exekuční příkaz

Exekutor poté, co byla exekuce zapsána do rejstříku zahájených exekucí, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá nebo zruší exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v tomto zákoně. Exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše závazků povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků povinného dosaženo.
III. Způsoby provedení exekuce

1) Nepostačuje-li jeden ze způsobů provedení exekuce k uspokojení oprávněného, lze exekuci v jednom exekučním řízení provést více způsoby, popřípadě i všemi zákonem stanovenými způsoby. K provedení exekuce více nebo všemi zákonem stanovenými způsoby lze přistoupit současně nebo postupně. Nebrání-li to účelu exekuce, provede se exekuce ukládající zaplacení peněžité částky přikázáním pohledávky, srážkami ze mzdy a jiných příjmů, správou nemovitosti, pozastavením řidičského oprávnění nebo zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech. Pokud způsoby provedení exekuce podle věty třetí nepostačují k uhrazení vymáhané peněžité pohledávky, jejího příslušenství, nákladů oprávněného a nákladů exekuce, provede se exekuce ukládající zaplacení peněžité částky prodejem movitých věcí a nemovitostí nebo postižením podniku.

2) Způsob provedení exekuce určí exekutor.
3) Exekuci ukládající zaplacení peněžité částky lze provést

a) srážkami ze mzdy a jiných příjmů,
b) přikázáním pohledávky,
c) prodejem movitých věcí a nemovitostí,
d) postižením podniku,
e) zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech,
f) správou nemovitosti,
g) pozastavením řidičského oprávnění.

IV. Náklady exekuce

(1) Náklady exekuce jsou odměna exekutora, náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při exekuci, náhrada za doručení písemností, odměna a náhrada nákladů správce podniku, a je-li exekutor nebo správce podniku plátcem daně z přidané hodnoty, je nákladem exekuce rovněž příslušná daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu20) (dále jen “náklady exekuce”). Náhrada účelně vynaložených cestovních výdajů a náhrada za ztrátu času je nákladem exekuce do výše stanovené prováděcím právním předpisem. Účelně vynaložené cestovní výdaje a ztrátu času přesahující tuto částku hradí exekutorovi oprávněný; o tom musí být poučen ve vyrozumění o zahájení exekuce.

(2) Oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku (dále jen “náklady oprávněného”). Náklady oprávněného hradí oprávněnému povinný.

(3) Náklady exekuce hradí exekutorovi povinný.
Výše nákladů je stanovena vyhláškou. Minimální odměna náležící exekutorovi činí 3 000,- Kč a to z vymáhané částky do výše 20 000,- Kč, z částky nad náleží odměna ve výši 15%, minimální částka účelně vynaložených nákladů pak činí 3 500,- Kč.

Generální inhibitorium

Nejdůležitějším důsledkem nařízení exekuce je tzv. generální inhibitorium, tedy zákaz nakládání s majetkem. Toto inhibitorium je generální v tom smyslu, že postihuje všechen majetek dlužníka, tedy i ten, o kterém exekutor či soud v době nařízení exekuce neví. Šíře inhibitoria je však vyvážena povolením jistých výjimek.
Jedná se o nakládání s majetkem v mezích běžné obchodní činnosti, při uspokojování základních životních potřeb a o správu a údržbu majetku.
Generální inhibitorium nastává ze zákona v okamžiku doručení usnesení o nařízení exekuce dlužníkovi, který poté nesmí se svým majetkem, včetně majetku spadajícího do společného jmění manželů, jakkoli nakládat. Právní úkon, kterým by dlužník tento zákaz porušil, je neplatný. Nicméně neplatný pouze relativně, protože soudní exekutor nebo věřitel se jeho neplatnosti nemusejí dovolat a v takovém případě jeho platnosti nic nebrání. Zároveň je však třeba upozornit na provázanost exekučního řádu s trestním zákonem, kdy jednání dlužníka, které by bylo v rozporu s generálním inhibitoriem, může být stíháno jako jednání poškozující nebo upřednostňující věřitele.

Zákaz nakládání s majetkem platí od doručení usnesení o nařízení exekuce do ukončení exekuce. Soudní exekutor ho ale může zrušit i dříve, pokud u něj dlužník složí částku odpovídající vymáhané pohledávce a exekučním nákladům. Tím totiž dlužník zajistí splnění účelu celé exekuce, a není proto důvod mu v dalším nakládání s majetkem bránit.
Tři nejčastější omyly ohledně generálního inhibitoria:

1. Řada lidí se domnívá, že generální inhibitorium vzniká z rozhodnutí soudního exekutora. Není tomu tak. Vždyť tento institut vzniká ze zákona, na základě doručení usnesení soudu o nařízení exekuce dlužníkovi. Gerální inhibitorium je tedy automatickým důsledkem vydání a doručení soudního usnesení, jímž se zahajuje exekuce.
2. Pokud se dlužník setká se zákazem nakládání s majetkem v praxi, často protestuje kvůli údajné nepřiměřenosti tohoto institutu: Proč jste mi zablokovali veškerý majetek, když dluh činí jen 10.000 Kč? Nutno podotknout, že o přiměřenosti nebo nepřiměřenosti v počáteční fázi exekučního řízení (po vydání usnesení o nařízení exekuce, resp. po začátku účinnosti generálního inhibitoria) hovořit nelze. Takové úvahy nejsou relevantní, neboť exekutor dosud neučinil žádný zajišťovací úkon, ani úkon směřující k provedení exekuce. O přiměřenosti lze hovořit až ve stádiu, kdy exekutor vydává exekuční příkaz, který musí být přiměřený vymáhané povinnosti.

3. Dlužníci často namítají nesmyslnost generálního inhibitoria. Jde však o nepostradatelný instrument, jenž má zabránit tomu, aby dlužník podvodně odváděl svůj majetek mimo exekuci. Současně má chránit třetí osoby. Pokud je třetí osoba např. zájemcem o koupi dlužníkovy nemovitosti, je o tom informována prostřednictvím poznámky o nařízené exekuci v katastru nemovitostí (zde je třeba rozlišovat poznámku o nařízené exekuci od poznámek o vydaných exekučních příkazech, samotná poznámka o nařízené exekuci ještě neznamená, že exekuce bude prováděna prodejem dlužníkových nemovitostí). Cenné informace, a to i ve vztahu k movitým věcem, může třetím osobám poskytnout Centrální evidence exekucí, která je provozována Exekutorskou komorou.